Během naší návštěvy v budově Městské policie nám její příslušníci slíbili, že přijdou k nám do stacionáře. Policisté, kteří k nám dorazili, se zabývají prevencí kriminality a pořádají přednášky na školách.
Zopakovali jsme si některá důležitá fakta, např. jak nejlépe předcházet odcizení osobních věcí třeba v MHD, nebo telefonní čísla jednotlivých záchranných složek.
Měli jsme spoustu dotazů a nakonec jsme všichni dostali samolepky s důležitými telefonními čísly, samolepky se znakem Městské policie Olomouc a kapesní alarm, který může odradit případného zloděje.
Téma „Češi, Němci a Sudety“ bylo sice trochu náročnější, přesto se našlo dost o tuto přednášku.
O tom, co jsme se dozvěděli, jsme pak diskutovali ve stacionáři.
Exkurze na Městské policii byla velmi zajímavá. Kromě úvodní přednášky jsme měli možnost prohlédnout si velkou místnost, ve které se nachází dispečink. Na obrazovkách jsme mohli sledovat záběry kamer rozmístěných na některých křižovatkách nebo v centru města včetně Horního a Dolního náměstí. Někteří z nás si také vyzkoušeli přibližování záběru, který slouží mimo jiné také k identifikaci vozidla při špatném parkování, vjezdu do zákazu apod. Návštěvu jsme završili besedou s příslušníky městské policie.
V těchto dnech jsme absolvovali další dvě přednášky v Divadle hudby. 3. listopadu to byly „Upíři - fakta
a fikce“ Zatímco této akce se zúčastnili jen ti, kteří se o upíry zajímají, na přednášku o „Moravských hradech“ 5. Listopadu jsme se vydali všichni. Už teď si vybíráme z nabídky divadla hudby na rok 2014.
Tak jako většina obyvatel Olomouce, tak i my jsme se šli podívat do nákupního centra - Šantovky. Někteří z nás tam byli už první dny po otevření. Na místě jsme se rozdělili do malých skupinek. Každý si odnesl své vlastní dojmy. Do budoucna bychom se chtěli projet tramvají po nové trase vedoucí kolem Šantovky na Novosadskou ulici, kde je zatím provizorní konečná.
Jak jsme již minule avizovali, vypravili jsme se do olomoucké Veterán arény. Kromě automobilů jsme si prohlédli historické přístroje, například telefony, rádia atd. V aréně je i první patro, kam se ale mohli podívat jen někteří z nás. Bohužel v ní zatím nemají výtah, ale pan průvodce, který nám mimo jiné vyprávěl o historii československých automobilek, říkal, že by se brzy měla aréna rozšiřovat o jedno křídlo včetně výtahu. Budeme se těšit na to, že si budeme moci prohlédnout výstavu kompletní.
Tentokrát jsme se vydali do Vlastivědného muzea na výstavu „Poklady starého Egypta“. V rámci výstavy jsme zhlédli i krátký film. Příští týden se nejspíš vypravíme do Veterán arény v Olomouci, kde jsme naposledy někteří byli tak před více než třemi lety. To ovšem bude spíš pánská jízda.
|
|
|
Opět jsme měli v JITRU zajímavou besedu. Tentokrát jsme pozvali pana Jana Páleníčka. Pan Páleníček je mistrem světa v naturální kulturistice, mistrem světa Olympia a Universe, mistr České republiky a absolutní vítěz soutěže, mistr světa a České republiky v klasickém fitness. A ještě jeden titul, je to velmi sympatický a příjemný mladý muž. Takže si to představte, exhibice „na živo“ a v plavkách. Bylo to, jakoby každý sval hrál svůj part a všechny dohromady nám předvedly mistrovskou symfonii. Po exhibici, kdy nám pan Páleníček pózoval jako na předváděcím molu na soutěžích, jsme měli možnost se při besedě dozvědět něco o jeho životě. Kolik času tráví tréninkem, zda chodí s chlapy na pivo, jestli si hlídá váhu a kam se teď chystá. To vám prozradíme - na mistrovství do Ameriky. Na to, zda tenhle sport pana Páleníčka baví, jsme se ptát nemuseli. Je to na něm vidět. Řekl nám, že rád dělá radost lidem kolem sebe a to se mu dnes v JITRU podařilo.
Na tento týden jsme si domluvili prohlídku Moravského divadla. Byli jsme tu již před třemi roky, ale od té doby se toho hodně změnilo. Stacionáři přibyli noví klienti, kteří v zákulisí divadla ještě nebyli a pamětníci minulé exkurze si ji rádi zopakovali. Někteří z nás ale znají zákulisí jeviště, šatny atd. velmi dobře, protože zde každý rok vystupujeme na Duši v pohybu.
Vyzkoušeli jsme si některé kostýmy, shlédli zkoušku baletu, prohlédli si místnosti, ve kterých zkouší orchestr a sbor, kde se šijí a opravují kostýmy. Hodně jsme se toho dozvěděli o historii divadla. Chceme tímto ještě jednou moc poděkovat paní Kolkové, která nás divadlem provázela.
První říjnový den jsme se v chladném počasí vypravili do Green baru ve Ztracené ulici. Inspirovali nás k tomu časté návštěvy kavárny Mahler, která je jen hned za rohem.
V Green baru si každý vybral vegetariánské jídlo i pití podle svého gusta a maso nám vůbec nechybělo.
Mužská část klientů stacionáře si prosadila, že chtějí podniknout další pánskou jízdu, jejímž cílem bude restaurace MC´Donald. Někdo si objednal jen hranolky s kečupem a kolou, některým se ale jejich objednávka ani nevešla na jeden tác. Po návratu do stacionáře jsme se dozvěděli, že příští úterý někteří pro změnu navrhují návštěvu vegetariánské jídelny. Necháme se překvapit, jak hlasování na poradě klientů dopadne.
Vypravili jsme se do námi slíbeného Sportcentra Best, které navštěvujeme. Zahráli jsme si bowling a pobavili se s přívětivými zaměstnanci. Těšíme se na další návštěvu.
Další inspiraci jsme nalezli opět v Radničních listech. Prohlídka části prostor arcibiskupského paláce spojených s výstavou byla v deštivém počasí vítanou příležitostí poznat další z kulturních a historických pamětihodností našeho města.
Program červencového stacionáře byl bohatý na výlety a zábavu, v srpnu si klienti i personál užívali volna a dovolených. Je tu září a my chceme nadále v rámci našich „úterních výletů“ navštěvovat různé výstavy, přednášky, exkurze, cukrárny, tréninky olomouckých hokejistů
a fotbalistů apod.
První akcí, o níž jsme se dověděli z Radničních listů, byla výstava Neviditelná Olomouc. Byla to skutečně netradiční výstava, jak se o ní v médiích píše. V místnosti, kde byla umístěna „tmavá část“ výstavy, jsme měli možnost vyzkoušet si, jaké to je, vůbec nevidět. V absolutní tmě jsme se pohybovali za pomoci lana postupně ke každému z několika modelů historických budov Olomouce, např. radnice. Po hmatu jsme je poznávali více či méně úspěšně. Hmatem jsme se pokoušeli poznat i různé jiné předměty. Celou dobu nás provázela průvodkyně, bez které bychom byli nejspíš doslova ztraceni. Ve zbytku času jsme zhlédli krátké video o tom, jaké pomůcky používají nevidomí např. na cestách po městě, v MHD atd.
Byl to pro nás mimořádný zážitek a výstavu jsme doporučili i ostatním.
Je již tradicí, že každý rok v červenci pořádáme letní rekondiční pobyt. Většinou se snažíme najít nová místa, ale na některá se rádi vracíme. V Kunčicích pod Ondřejníkem jsme letos strávili týden v rekreačním středisku Českých drah, kde jsme v minulosti byli již dvakrát. Nejedná se sice o žádný luxus, našim potřebám ale zdejší zařízení vyhovovalo.
V loňském roce se nám osvědčilo, že jsme většinu času netrávili na jednom místě, ale podnikali jsme výlety po okolí. V okolí Kunčic jsme vytipovali tři lokality: Frýdek Místek (zámek, včetně zámecké zahrady), muzeum Tatry v Kopřivnici (což byl asi vrchol rekondičního pobytu) a skanzen v Rožnově pod Radhoštěm (někteří z nás se vydali i na Rožnovské náměstí).
Pokud jsme trávili čas v Kunčících, pořádali jsme různé soutěže, sportovní hry, diskotéku
a výrobu masek na večerní karneval, který proběhl poslední večer před odjezdem.
Stejně jako vloni jsme měli velké štěstí na počasí. Příští rok máme již zarezervován pobyt v Bystřici pod Hostýnem v hotelu Sola Gratia.
Každý rok v červenci má stacionář odlišnou náplň činností. Výjimkou nebyl ani letošní rok. Zatímco v předchozích měsících jsme se věnovali hlavně práci v terapeutických dílnách, červenec se nesl v duchu výletů, soutěží, sportovních her, opékání špekáčků apod.
Navštívili jsme spoustu míst. Mezi ta tradiční patří Zoologická zahrada na Svatém Kopečku, olomoucký aquapark, Litovelské Pomoraví včetně Lovecké chaty a Arboretum v Bílé Lhotě. Pro velký zájem jsme cestovali znovu do ostravské ZOO, která podle některých patří mezi nejzajímavější v naší republice.
Navštívili jsme Vlastivědné muzeum v Olomouci, kde se konala výstava“ Dědeček automobil“, muzeum času ve Šternberku, muzeum veteránů ve Slatinicích, kde jsme také ochutnávali minerální pramen v lázních naproti muzeu, den otevřených dveří v zemědělském družstvu v Příkazech. Tam jsme si prohlédli nové, ještě nepoužité zemědělské stroje (kombajny, traktory atd.) a bylo nám nabídnuto bohaté pohoštění.
Velkým zážitkem byla také jízda turistickým vláčkem historickým centrem Olomouce. Byl to zajímavý pocit, vžít se do role turisty v našem městě.
Na stadionu Lokomotivy Olomouc probíhaly začátkem července Visegradské sportovní hry pro handicapované, kam jsme se byli také podívat. Jak již sám název napovídá, soutěžili mezi sebou sportovci z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska.
Podnikli jsme ještě dva celodenní výlety do Kroměříže a do Písečné v Jeseníkách.
V Kroměříži jsme absolvovali prohlídku přízemí zámku, zámecké zahrady, květné zahrady
a nakonec prohlídku centra města s obědem v restauraci na náměstí.
Asi nejdelší výlet byl již do zmíněné Písečné, v jejíž blízkosti se nacházejí jeskyně
Na Špičáku. Už jen samotná cesta autem i vlakem přes Jeseníky je zážitkem. Při průjezdu Červenohorským sedlem jsme si užili nádherný výhled a přálo nám i počasí. Jeskyně Na Špičáku je celá bezbariérová. Uvnitř jsou vybudovány betonové chodníky. Teplota v jeskyni byla příjemnou změnou oproti vedru venku. Místní obyvatelé nám doporučili restauraci Šafrán v České Vsi, kde jsme se naobědvali.
V červenci jsme uspořádali rovněž rekondiční pobyt v Kunčicích pod Ondřejníkem v době od 22. 7. do 26. 7.
V úterý 2. 7. se konaly v domově dětí a mládeže a na sportovním stadionu Lokomotivy Olomouca v Domě dětí a mládeže (DDM) Visegradské hry. Účastnily se jich i dvě z našich kamarádek Lucka Domesová a Zuzana Liebicherová. Rozhodli jsme se, že je podpoříme. V DDM jsme se setkali s bariérou, proto jsme se vydali na stadion Lokomotivy, kde probíhaly závody v štafetě, v běhu
a skoku do písku. Své kamarády jsme podpořili výkřiky “ do toho“ a potleskem.
Dne 3. 7. 2013 jsme si vyšlápli Litovelským Pomoravím do Horky nad Moravou k Lovecké chatě. Dali jsme si dobrý oběd, prohlédli si koníky a ovce a někteří si i zaskákali na trampolíně. Procházka nás příjemně unavila a většina z nás v autě na zpáteční spokojeně podřimovala.
Ve čtvrtek 4. 7. jsme si pěkně zařádili v olomouckém aquaparku. Nejvíce se nám líbil kanál, v němž jsme se nechali unášet proudem vody, že se nám ani nedařilo se odsud dostat. Vyzkoušeli jsme i parní lázeň a vířivky. Do venkovní studené vody se nám ale moc nechtělo.
Nebudeme-li počítat rekondiční pobyt v Kunčicích pod Ondřejníkem, byly jeskyně na Špičáku nejdál, kam jsme se v červenci vydali. Jeskyně se nacházejí za Jeseníkem u obce Písečná a jsou bezbariérové. Pobyt uvnitř byl dočasným vysvobozením z nepříjemného vedra. Cestou zpět jsme měli rezervována místa v restauraci „Šafrán“ v České vsi. Tuto restauraci můžeme všem doporučit. Personál byl velmi příjemný a na cestu jsme jako pozornost podniku dostali zákusek a pití.
Čtvrteční den 11.7. jsme strávili v ostravské ZOO. Nejvíce nás zaujala zvířata, která nejsou v naší olomoucké ZOO k vidění, a to třeba panda červená a hlavně sloni. Prošli jsme celou ZOO a na oběd, který jsme si tam dali, nás zavezl ZOO vláček.
Návštěva Kroměřížského zámku a květné zahrady byla naším dlouhodobým přáním, které jsme si 16. 7. splnili. Prohlídku samotného zámku jsme z důvodu bariér nemohli uskutečnit, ale průvodkyně nás provedla alespoň nádvořím a několika místnostmi v přízemí. Květná zahrada byla částečně v rekonstrukci, ale vše jsme si vynahradili návštěvou Zámecké zahrady, která nás nadchla.
V Olomoucké ZOO jsme byli již mnohokrát, vždy se tam těšíme, ale s tolika návštěvníky, jako 17.7. jsme se tam ještě nesetkali. I když je návštěva ZOO na Svatém Kopečku pro nás „běžnou“ záležitostí, pobyt v ní je pro nás vždy příjemným zážitkem.
18.7. jsme navštívili Muzeum veteránů v Slatinicích a lázeňskou zahradu, kde jsme ochutnávali zdejší minerální vodu. Pak jsme se neplánovaně přesunuli do Příkaz, kde se v místním zemědělském družstvu konal velký den otevřených dveří. Byli jsme tam „narychlo“ pozváni
a pochutnali si na pečených makrelách.
Úterý 30.7. jsme strávili na minigolfu v Olomouc City. Utvořili jsme menší týmy a hurá na hru. Menší z nás, pro které byla golfová hůl příliš těžká, si našli vlastní hry, třeba kopanou. Spokojeni jsme byli všichni.
31.7. jsme se vydali do Arboreta v Bílé Lhotě. Je to zhruba rok, co jsme tam byli naposledy, ale tehdy nám průvodce poskytnul na úvod jen pár základních informací a potom nás ponechal svému osudu. Dnes nám umožnili kompletní prohlídku s výkladem. Panu průvodci moc děkujeme za příjemně strávené dopoledne.
14.6.2013 jsme si ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje vyzkoušeli evakuaci Jitra v případě požáru nebo jiné minořádné události.
V 9,00 hodin byl v přízemí zpozorován kouř šířící se chodbou, který stoupal schodištěm do prvního patra. Paní Dvorská ihned zatelefonovala na linku 150 a zahájili jsme evakuaci všech osob, které se v objektu nacházely. Zakouřené hlavní schodiště ani výtah jsme použít nemohli. Ti, kteří v dílnách v přízemí vyráběli dřevěné hračky, navlékali korálky a pletli košíky, opustili budovu bočním východem z keramické dílny. Zaměstnanci a klienti, nacházející se v prvním patře, opouštěli budovu bočním nouzovým schodištěm, ale to už přijížděli hasiči. V prvním patře zůstal pouze jeden zaměstnanec s klientem používajícím invalidní vozík. Ti budovu opustili za pomoci dvou hasičů a s použitím ochranné kyslíkové masky.
Kromě paní ředitelky a několika zaměstnanců nikdo nevěděl, že se jedná pouze o nácvik a žádné nebezpečí nám nehrozí. Přesvědčili jsme se ale, že pokud by v objektu skutečně hořelo, nemáme se s našimi hasiči čeho obávat. Poděkovali jsme jim a ocenili jejich práci potleskem.
|
|
|
10.6.2013 jsme na olomoucké radnici . převzali klíče od nového automobilu Renault Master.
Předání auta zorganizovala reklamní agentura Kompakt, s.r.o. a na jeho pořízení přispěli podnikatelé a firmy z našeho regionu, kterým tímto moc děkujeme. Svým jménem tento počin podpořili také senátor Ing. Martin Tesařík a náměstkyně primátora Eva Machová.
"Neziskové organizace mají velký problém získávat nejen investiční prostředky, ale často i prostředky provozní. Ty investiční prostředky se jim daří získávat zejména díky takto bohulibým činům a hlavně díky přispění místních podnikatelů. Jsem moc ráda, že JITRO dostává tento automobil, protože převáží osoby se zdravotním postižením, lidi na vozíčku apod., proto je pro jeho činnost velmi důležitý“ řekla náměstkyně Machová na olomoucké radnici v zasedací místnosti primátora
Všem dárcům, panu senátorovi i paní náměstkyni ještě jednou děkujeme.
Jedním z těch, co nám pomáhají, je i majitel a ředitel Vápenky Vitoul v Mladči. 11.6.2013 jsme měli příležitost zúčastnit se odstřelu ve vápencovém lomu pana Vitoula a prohlédnout si jeho firmu, ve které se vápenec zpracovává. Vytěžený kámen se nasype do drtičů, podrcený na menší kusy se na pásových dopravnících dostává do mlýnů, a pomletý na požadovanou zrnitost se buď sype do železničních vagonů, nebo balí do obalů různé velikosti. Dozvěděli jsme se, že mletý vápenec se používá jako hnojivo, součást směsí pro výrobu pneumatik a gumových koberečků do aut, a k odsíření v teplárnách a po reakci s teplárenskými zplodinami se z takto vzniklé látky vyrábí sádrokarton. Překvapilo nás, že kosmetický pudr není vlastně nic jiného, než naparfémovaný a obarvený nejjemnější vápencový prášek. Potom nás pan Vitoul ve své kantýně pohostil výborným kuřecím řízkem s bramborovým salátem a všem předal malé dárky vyrobené z rozřezaných a vyleštěných kousků vápencového krápníku. Na tuto akci budeme dlouho vzpomínat a moc panu Vitoulovi děkujeme.
Ve dnech 6.6. - 8.6.2013 proběhla na výstavišti Flory Olomouc, a.s. výstava Vyznání růžím a Mezi námi. Náš stacionář měl na Veletrhu poskytovatelů sociálních služeb vlastní stánek, ve kterém jsme představili naši organizaci. Součástí prezentace byla i ukázka výroby košíků a šperků z FIMA. Náš hudební kroužek vystoupil na slavnostním zahájení výstavy. Odpoledne jsme byli aktivními účastníky muzikoterapeutického workshopu. Mohli jsme si rovněž vychutnat koncert nevidomého hudebníka Mária Biháriho a jeho skupiny, projet se na koních a prohlédnout si výstavu Vyznání růžím. Na výstavišti jsme strávili příjemný den.
Přestože nebylo ideální počasí, vydali jsme se do cukrárny Sněhurka v areálu Fakultní nemocnice v Olomouci. Otužilci šli pěšky, ostatní jeli autem.
Cukrárny se snažíme střídat, ve Sněhurce jsme byli naposled v červenci loňského roku.
Po dnešní návštěvě musíme konstatovat, že ačkoliv není tato cukrárna v centru města ale v areálu nemocnice, je kolem plno zeleně a díky vstřícné obsluze jsme se v ní cítili velice dobře.
|
|
Na závěr května jsme skoro po roce navštívili pevnost Fort Křelov. Kromě běžné prohlídky byl pro nás nachystán také doprovodný program. Jeho součástí byla například ukázka ražení mincí, jednu minci si všichni odnesli jako suvenýr. Líbila se nám ukázka zbraní a výstava dobových fotografií.
Na závěr jsme absolvovali prohlídku tajemného zemního valu. Náš průvodce nesl louč, bez které bychom se neobešli. Sympatické také je, že se v areálu volně pohybují zvířata (ovce, kozy).
Den s Integrovaným záchranným systémem Olomouckého kraje
17. 5. 2013 probíhal v areálu Olomouckého rozária „Den s Integrovaným záchranným systémem Olomouckého kraje“. Na místě byli hasiči, městská i republiková policie, speciální policejní jednotka, záchranná služba, vojáci, policejní psi i dálniční VW Passat.
Měli jsme možnost vidět ukázku práce policie při zatýkání pachatele, ukázku sebeobrany
a přepadení policejní eskorty při převozu vězně. Velice zajímavá byla také ukázka zásahu s policejními psy, hledání narkotik ukrytých v útrobách vozidel, nebo ukázka zásahu proti fotbalovým výtržníkům.
Jelikož jsme byli před týdnem na exkurzi u hasičů, věnovali jsme se spíše prohlídce policejní a záchranářské techniky.
Dnešní dlouho připravovaná návštěva Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje byla pro nás velmi zajímavá a poučná. Zároveň se stala malou předehrou ke cvičné evakuaci, kterou si v areálu Jitra v červnu vyzkoušíme. Klienti, žáci Creda a všichni zaměstnanci budou s hasiči nacvičovat postup při vypuknutí požáru, zamoření kouřem a jiných haváriích.
V rámci dnešní exkurze jsme si ve dvou skupinách prohlédli hasičské vybavení a techniku. Vyslechli jsme si vyprávění hasičů o jejich práci, zážitcích i kuriozních situacích, jako byly například odchyt dravce v budově kostela, vytahování koně z odpadové jímky, likvidace hnízda sršňů, hledání jedovatého hada v obytném domě a podobně.
Práce hasičů je náročná a nebezpečná, ale určitě zajímavá. Děkujeme našim sympatickým a vstřícným průvodcům, že nám umožnili prohlédnout hasičskou techniku a prostory hasičského záchranného sboru, přestože během naší návštěvy se většina hasičů musela zúčastnit výjezdu.
Zajímavý a pestrý den jsme prožili s paní Martou Urbánkovou, která nám pomáhá jako dobrovolnice. Strávili jsme spolu celý den. Marta si pro nás připravila program - pečení kynutých hanáckých koláčů a přednášku o vodě.
Výroba kynutého těsta byla pro nás nová výzva, se kterou jsme se potázali na výbornou. Těsto v míse rostlo a mezitím jsme připravovali tvarohovou náplň a posypku a po vykynutí těsta jsme tvořili úhledné i neposedné koláčky, které ale všechny výtečně chutnaly.
A protože nejen koláči živ jest člověk, připravila si pro nás Marta přednášku o vodě, včetně praktického zjišťování tvrdosti vody a podobných ukázek. Byl to opravdu moc pěkný a zajímavý den.
Děkujeme.
Na dnešek jsme naplánovali opékání špekáčků na naší zahradě. Bylo to v podstatě takové zahájení sezóny, protože na zahradě trávíme hodně času.
Klienti se aktivně podíleli na nákupu a ostatních přípravách. Počasí nám přálo, bylo lehce pod mrakem. Špekáčky se povedly a brzy budeme opékat znovu.
|
23. 4. jsme se poprvé vypravili do Olomouckého rozária. Jelikož byl příjemný slunečný den, pobyt v rozáriu byl velmi příjemný včetně výhledu na hradby a historické budovy.Cestou zpět do stacionáře jsem se zastavili na zmrzlinu.
|
V pátek 19. 4. 2013 nás jaro vyhnalo na náměstí, kde se konaly tradiční farmářské trhy. Těch vůní a barev. Klobásy, sýry, koření, bylinky. No zkrátka nádhera.
|
Ve čtvrtek 18. 4. 2013 jsme v rámci dne otevřených dveří navštívili Korunní pevnůstku. Probíhaly zde nejen komentované prohlídky, ale i divadlo o věznění generála Lafayetta v Olomouci. Navíc bylo nádherné počasí, takže jsme si to hezky užili.
16. 4. se rozdělili na dvě skupiny. Jedna šla do solné jeskyně, kde je bohužel omezená kapacita. Jelikož se nám líbilo na minigolfu v OC City, tak jsme tam dorazili znovu. Bohužel v zápalu hry jsme zapomněli, že máme sebou fotoaparát, takže jsme neudělali žádnou fotografii.
V solné jeskyni na Jánského ulici jsme po dlouhé zimě oblažili naše průdušky kapkou zdraví. Velice milá byla obsluha jeskyně. Určitě se zase vrátíme.
Na 9. 4. jsme se objednali do Aquaparku. Před několika měsíci aquapark někteří naši klienti navštívili, a protože se jim tam líbilo, tak návštěvu doporučili ostatním. Bylo to docela dobrodružné, ale určitě se tam rádi vrátíme. Kromě „trychtýře“ a tobogánu jsme využili všech nabídek (vířivka, pára atd.)
|
|
|
Zima nám stále neumožňuje chodit víc ven, takže jsme opět museli vymyslet něco jiného. 2. 4. jsme navštívili palmový, kaktusový, tropický a subtropický skleník. I když jsme tam již několikrát v minulosti zavítali, pokaždé si vychutnáme příjemné ticho mezi rostlinami. Využili jsme blízkosti zrekonstruované restaurace a kavárny „Fontána“, kde jsme si všichni dali nějaké sladké občerstvení.
|
|
Dnes jsme ve stacionáři měli živo a veselo. Oslavovali jsme totiž kulatiny. Slečna oslavenkyně v tento den měla krásných deset let. Nechyběl pomerančový přípitek, spousta milých přání a také překvapení. A na stole každý našel co má rád.
Denní stacionář funguje normálně i v době jakýchkoliv prázdnin (kromě srpna). Výjimkou nebyly ani letošní jarní prázdniny. Sami jsme vařili, byli jsme v cukrárně v Olomouc - City, navštívili jsme Vlastivědné muzeum a v pátek také ZOO na Svatém Kopečku, kde byla ovšem pořádná zima, takže jsme doslova přebíhali z pavilonu do pavilonu. Nakonec jsme se naobědvali v restauraci Archa v areálu ZOO.
Stejně jako minulý týden jsme navštívili Olomouc - City. Tentokrát jsme si nechtěli posedět a mlsat dobroty, ale sportovat. Vyzkoušeli jsme, mnozí z nás poprvé, minigolf. Tamní minigolfová dráha je jedna nejlepší v České republice, takže lepší podmínky k tréninku jsme si ani nemohli přát. Zkoušeli jsme odpalovat míček přes překážky do díry s co nejmenším počtem odpalů. Trénovali jsme asi na dvaceti drahách, z nichž každá měla postavenou jinou překážku. Minigolf je sport vhodný i pro vozíčkáře, takže jsme si zahráli úplně všichni a příjemně unaveni jsme se vraceli do Jitra na oběd.
V sobotu 23. 3. 2013 jsme v areálu JITRA přivítali přes padesát výtvarníků, řemeslníků a lidových tvůrců. Přišli představit a prodávat své výrobky s velikonoční tématikou, jako jsou pomlázky, figurky, kraslice, osení, keramika apod. Atmosféru zpříjemňovala, jako už tradičně, cimbálová muzika. Rovněž naši uživatelé mohli předvést výsledky své tvořivosti v obchůdku v keramické dílně. Jarmark se vydařil, i když počasí nám nepřálo.
|
|
|
|
|
26.2.2013
Návštěva Arcidiecézního muzea, kterou jsme absolvovali v relativně hojném počtu, byla zase příjemnou změnou v rámci našich „výletů“. Prohlédli jsme si spoustu obrazů, globus, historický kočár atd. V jedné místnosti jsme si mohli užít krásný výhled na Klášterní hradisko a okolí. Celá prohlídka muzea byla komentována, což bylo pro nás mnohem zajímavější.
|
|
|
V našich dílnách vrcholí přípravy na Velikonoční jarmark. Uživatelé zdobí vejce tradičně i za použití nových technik. Také košíčky se nám daří. I na jaře budou potřebovat ptáčci trochu zrní, proto jsme jim vyrobili nová krmítka. Přijďte si k nám něco vybrat.
|
|
|
Dámy v kavárně
Dne 19. 2. 2013 dámské osazenstvo Jitra navštívilo nedalekou kavárnu na tř. Svornosti. Velice nám chutnala vanilková zmrzlina, kterou si zde sami vyrábějí. Také bezbariérový vjezd a toalety nás velice potěšily. Trochu jsme si poklebetily a plní sil a elánu jsme se vrátily zpět do Jitra.
V úterý 19. 2. 2013 jsme se vydali na výlet do Olympie, kde probíhala výstava fotografií z Rallye Dakar. Zájem projevili především pánové z řad uživatelů stacionáře. Fotografií sice nebylo mnoho, ale o to byly zajímavější. Navíc na několika místech pravidelně vystavuje několik výrobců automobilů (Subaru, Hyundai, Ford, Mazda, Opel, Fiat, Chevrolet, Jaguár) své nejnovější modely. To byla pastva pro oči. Po ukončení prohlídky jsme se cestou do kavárny zastavili v místním zverimexu,kde měli mimo jiné nádherné papoušky. Jeden z nich (velikánský) stál dokonce 50 tisíc Kč. Bohužel jsme jej nevyfotili, možná se to ani nesmí. Pobyt v Olympii jsme zakončili v kavárně, kde jsme si každý objednal podle svého gusta a jelikož jsme se chtěli projet autobusem, šli jsme na zastávku, odkud nás bezbariérový autobus č.60 zavezl až na Náměstí hrdinů. Příjemně strávený den.
|
||
12.2.2013
Naši uživatelé mají velmi rádi posezení v restauracích nebo cukrárnách. Protože jsme letos už v tato zařízení několikrát navštívili, dostali jsme nápad, že zavítáme do ovocného baru, který se nachází v areálu Olomouc – City. Nabízí tam skvělé nápoje s tajemnými názvy jako Lesní sen, Mládí nebo Láska. Nápoje byly nejen lahodné, ale i plné vitamínů, což se při dnešním sychravém počasí dost hodí. Kromě popíjení jsme si prohlédli výstavu historických kočárků.
Po delší odmlce jsme se domluvili, že půjdeme společně na oběd. Vsadili jsme na osvědčený tip - restauraci U červeného volka. Obědem jsme nejen potěšili naše chuťové buňky - jídlo bylo výborné - ale také jsme obdivovali různé historické exponáty, které mají v restauraci vystaveny. Byly to například gramofon, staré fotografie, historické hodiny, ale i motorka a jízdní kolo z roku „raz dva“.
5. 2. 2013
Již počtvrté jsme zavítali do Divadla hudby. Přednáška „O rodině“ byla zatím asi nejzajímavější z těch, které jsme již absolvovali. Než se ujala slova paní PhDr. Skácelová, zhlédli jsme téměř hodinový dokumentární film, který byl natočen v USA. Hlavní roli v něm snímku hrály děti, které představily své rodiny.
Tyto rodiny byly namíchané z různých národností (např. otec afroameričan a matka původem z Asie), odlišné víry (matka židovka, otec muslim), rodiny vzešlé z registrovaného partnerství, adoptované děti, které přišly o rodiče, adoptované děti dětí z nejchudších zemí, nebo prarodiče nahrazující rodiče.
Závěrem se slova ujala již zmíněná paní PhDr. Skácelová, která našemu publiku kladla různé otázky týkající se dokumentu i běžného života v rodině. Při našem odchodu z divadla si námi příjemně pohovořila.
15.1.2013
Po nějaké době jsme se rozhodli navštívit zase cukrárnu. Abychom nechodili pořád do těch samých (např.: Café Mahler, která je jinak výborná), volba padla tentokrát na cukrárnu Madlen, také kousek od radnice. Nebyli jsme tam poprvé, takže jsme věděli , že tam mají jednu z největších nabídek.
Bylo tam velice příjemně a určitě se tam zase jednou vrátíme.
9.1. 2013
Na základě reportáže v televizi jsme se dověděli, že ve Vlastivědném muzeu probíhá výstava „Historické cukrárny“. Vypravili jsme se do muzea ve středu 9.ledna 2013.
Tato výstava se sice nacházela v prvním patře, ale bohužel v sekci, kde není výtah. Nebyli jsme jediní, kteří tohle zjistili až na místě. Nakonec nám byla nabídnuta paralelní výstava „Z pohádky do pohádky“, která se nám i přesto, že již nejsme děti, líbila. Prohlédli jsme si například kulisy a kostýmy z Krkonošských pohádek a mnoho jiných.
|
Na 9. 4. jsme se objednali do Aquaparku. Před několika měsíci aquapark někteří naši klienti navštívili, a protože se jim tam líbilo, tak návštěvu doporučili ostatním. Bylo to docela dobrodružné, ale určitě se tam rádi vrátíme. Kromě „trychtýře“ a tobogánu jsme využili všech nabídek (vířivka, pára atd.)