5. prosince jsme uspořádali nejen pro členy sportovního kroužku Boccia, ale i pro ostatní klienty Jitra turnaj v boccie. Akce se konala v tělocvičně Základní školy Holečkova. Protože jsme na turnaj měli celé sobotní dopoledne, mohli jsme si pořádně zahrát systémem každý s každým. Během celého turnaje vládla výborná sportovní atmosféra, při které bylo vidět, že sportovci do zápasů dali úplné maximum. Jako odměnu za velký výkon každý sportovec obdržel čokoládu.
Po dlouhé pauze jsme opět vyrazili na veřejnou zkoušku Moravské filharmonie. Tentokrát se zkouška protáhla, takže jsme museli z organizačních důvodů výjimečně opustit sál dříve, ale přesto jsme si hudbu užili.
Na základě reportáže v televizi jsme se dověděli, že ve Vlastivědném muzeu probíhá výstava „Historické cukrárny“. Vypravili jsme se do muzea ve středu 9.ledna 2013.
Tato výstava se sice nacházela v prvním patře, ale bohužel v sekci, kde není výtah. Nebyli jsme jediní, kteří tohle zjistili až na místě. Nakonec nám byla nabídnuta paralelní výstava „Z pohádky do pohádky“, která se nám i přesto, že již nejsme děti, líbila. Prohlédli jsme si například kulisy a kostýmy z Krkonošských pohádek a mnoho jiných.
9.1. 2013
Po nějaké době jsme se rozhodli navštívit zase cukrárnu. Abychom nechodili pořád do těch samých (např.: Café Mahler, která je jinak výborná), volba padla tentokrát na cukrárnu Madlen, také kousek od radnice. Nebyli jsme tam poprvé, takže jsme věděli , že tam mají jednu z největších nabídek.
Bylo tam velice příjemně a určitě se tam zase jednou vrátíme.
Již počtvrté jsme zavítali do Divadla hudby. Přednáška „O rodině“ byla zatím asi nejzajímavější z těch, které jsme již absolvovali. Než se ujala slova paní PhDr. Skácelová, zhlédli jsme téměř hodinový dokumentární film, který byl natočen v USA. Hlavní roli v něm snímku hrály děti, které představily své rodiny.
Tyto rodiny byly namíchané z různých národností (např. otec afroameričan a matka původem z Asie), odlišné víry (matka židovka, otec muslim), rodiny vzešlé z registrovaného partnerství, adoptované děti, které přišly o rodiče, adoptované děti dětí z nejchudších zemí, nebo prarodiče nahrazující rodiče.
Závěrem se slova ujala již zmíněná paní PhDr. Skácelová, která našemu publiku kladla různé otázky týkající se dokumentu i běžného života v rodině. Při našem odchodu z divadla si námi příjemně pohovořila.
Po delší odmlce jsme se domluvili, že půjdeme společně na oběd. Vsadili jsme na osvědčený tip - restauraci U červeného volka. Obědem jsme nejen potěšili naše chuťové buňky - jídlo bylo výborné - ale také jsme obdivovali různé historické exponáty, které mají v restauraci vystaveny. Byly to například gramofon, staré fotografie, historické hodiny, ale i motorka a jízdní kolo z roku „raz dva“.
Naši uživatelé mají velmi rádi posezení v restauracích nebo cukrárnách. Protože jsme letos už v tato zařízení několikrát navštívili, dostali jsme nápad, že zavítáme do ovocného baru, který se nachází v areálu Olomouc – City. Nabízí tam skvělé nápoje s tajemnými názvy jako Lesní sen, Mládí nebo Láska. Nápoje byly nejen lahodné, ale i plné vitamínů, což se při dnešním sychravém počasí dost hodí. Kromě popíjení jsme si prohlédli výstavu historických kočárků.
V úterý 19. 2. 2013 jsme se vydali na výlet do Olympie, kde probíhala výstava fotografií z Rallye Dakar. Zájem projevili především pánové z řad uživatelů stacionáře. Fotografií sice nebylo mnoho, ale o to byly zajímavější. Navíc na několika místech pravidelně vystavuje několik výrobců automobilů (Subaru, Hyundai, Ford, Mazda, Opel, Fiat, Chevrolet, Jaguár) své nejnovější modely. To byla pastva pro oči. Po ukončení prohlídky jsme se cestou do kavárny zastavili v místním zverimexu,kde měli mimo jiné nádherné papoušky. Jeden z nich (velikánský) stál dokonce 50 tisíc Kč. Bohužel jsme jej nevyfotili, možná se to ani nesmí. Pobyt v Olympii jsme zakončili v kavárně, kde jsme si každý objednal podle svého gusta a jelikož jsme se chtěli projet autobusem, šli jsme na zastávku, odkud nás bezbariérový autobus č.60 zavezl až na Náměstí hrdinů. Příjemně strávený den.
Dne 19. 2. 2013 dámské osazenstvo Jitra navštívilo nedalekou kavárnu na tř. Svornosti. Velice nám chutnala vanilková zmrzlina, kterou si zde sami vyrábějí. Také bezbariérový vjezd a toalety nás velice potěšily. Trochu jsme si poklebetily a plní sil a elánu jsme se vrátily zpět do Jitra.
V našich dílnách vrcholí přípravy na Velikonoční jarmark. Uživatelé zdobí vejce tradičně i za použití nových technik. Také košíčky se nám daří. I na jaře budou potřebovat ptáčci trochu zrní, proto jsme jim vyrobili nová krmítka. Přijďte si k nám něco vybrat.
Návštěva Arcidiecézního muzea, kterou jsme absolvovali v relativně hojném počtu, byla zase příjemnou změnou v rámci našich „výletů“. Prohlédli jsme si spoustu obrazů, globus, historický kočár atd. V jedné místnosti jsme si mohli užít krásný výhled na Klášterní hradisko a okolí. Celá prohlídka muzea byla komentována, což bylo pro nás mnohem zajímavější.
V sobotu 23. 3. 2013 jsme v areálu JITRA přivítali přes padesát výtvarníků, řemeslníků a lidových tvůrců. Přišli představit a prodávat své výrobky s velikonoční tématikou, jako jsou pomlázky, figurky, kraslice, osení, keramika apod. Atmosféru zpříjemňovala, jako už tradičně, cimbálová muzika. Rovněž naši uživatelé mohli předvést výsledky své tvořivosti v obchůdku v keramické dílně. Jarmark se vydařil, i když počasí nám nepřálo.
Stejně jako minulý týden jsme navštívili Olomouc - City. Tentokrát jsme si nechtěli posedět a mlsat dobroty, ale sportovat. Vyzkoušeli jsme, mnozí z nás poprvé, minigolf. Tamní minigolfová dráha je jedna nejlepší v České republice, takže lepší podmínky k tréninku jsme si ani nemohli přát. Zkoušeli jsme odpalovat míček přes překážky do díry s co nejmenším počtem odpalů. Trénovali jsme asi na dvaceti drahách, z nichž každá měla postavenou jinou překážku. Minigolf je sport vhodný i pro vozíčkáře, takže jsme si zahráli úplně všichni a příjemně unaveni jsme se vraceli do Jitra na oběd.
Dnes jsme ve stacionáři měli živo a veselo. Oslavovali jsme totiž kulatiny. Slečna oslavenkyně v tento den měla krásných deset let. Nechyběl pomerančový přípitek, spousta milých přání a také překvapení. A na stole každý našel co má rád.
Denní stacionář funguje normálně i v době jakýchkoliv prázdnin (kromě srpna). Výjimkou nebyly ani letošní jarní prázdniny. Sami jsme vařili, byli jsme v cukrárně v Olomouc - City, navštívili jsme Vlastivědné muzeum a v pátek také ZOO na Svatém Kopečku, kde byla ovšem pořádná zima, takže jsme doslova přebíhali z pavilonu do pavilonu. Nakonec jsme se naobědvali v restauraci Archa v areálu ZOO.
Zima nám stále neumožňuje chodit víc ven, takže jsme opět museli vymyslet něco jiného. 2. 4. jsme navštívili palmový, kaktusový, tropický a subtropický skleník. I když jsme tam již několikrát v minulosti zavítali, pokaždé si vychutnáme příjemné ticho mezi rostlinami. Využili jsme blízkosti zrekonstruované restaurace a kavárny „Fontána“, kde jsme si všichni dali nějaké sladké občerstvení.
Na 9. 4. jsme se objednali do Aquaparku. Před několika měsíci aquapark někteří naši klienti navštívili, a protože se jim tam líbilo, tak návštěvu doporučili ostatním. Bylo to docela dobrodružné, ale určitě se tam rádi vrátíme. Kromě „trychtýře“ a tobogánu jsme využili všech nabídek (vířivka, pára atd.)
16. 4. se rozdělili na dvě skupiny. Jedna šla do solné jeskyně, kde je bohužel omezená kapacita. Jelikož se nám líbilo na minigolfu v OC City, tak jsme tam dorazili znovu. Bohužel v zápalu hry jsme zapomněli, že máme sebou fotoaparát, takže jsme neudělali žádnou fotografii.
V solné jeskyni na Jánského ulici jsme po dlouhé zimě oblažili naše průdušky kapkou zdraví. Velice milá byla obsluha jeskyně. Určitě se zase vrátíme.
Ve čtvrtek 18. 4. 2013 jsme v rámci dne otevřených dveří navštívili Korunní pevnůstku. Probíhaly zde nejen komentované prohlídky, ale i divadlo o věznění generála Lafayetta v Olomouci. Navíc bylo nádherné počasí, takže jsme si to hezky užili.
V pátek 19. 4. 2013 nás jaro vyhnalo na náměstí, kde se konaly tradiční farmářské trhy. Těch vůní a barev. Klobásy, sýry, koření, bylinky. No zkrátka nádhera.
23. 4. jsme se poprvé vypravili do Olomouckého rozária. Jelikož byl příjemný slunečný den, pobyt v rozáriu byl velmi příjemný včetně výhledu na hradby a historické budovy.Cestou zpět do stacionáře jsem se zastavili na zmrzlinu.